Září 2011

Vegetariánství aneb rána do rodinného rozpočtu

9. září 2011 v 16:38 | Jamajka
Vždy když se ve svém životě rozhodnu pro nějakou změnu, trvá opravdu dlouho než ji uskutečním. Většinou se jedná o změnu mého vzhledu protože názory ač se neustále trochu mění mám celkem utříděné a jasné. To proč všechny ty změny trvají tak dlouho má asi dva hlavní důvody. První je, že veškeré radikálnější změny co se týkají mého vzhledu musí projít přes mé rodiče a to často trvá několik měsíců i let. Samozřejmě bych mohla vše udělat bez jejich souhlasu, ale prvděpodobně by to znamenalo jen domácí dusnou atmosféru a pro mě možná i nějakýho zaracha. To jim radši budu neustále dokola opakovat veškeré důvody a případně výhody které ta změna má dokud je nepřesvědčím. Stejně tak to bylo s čírem i s Industrialem, který mám čerstvě v uchu. Druhou věcí, která všechny ty změny prodlužuje je, že jsem dost pohodlný a líný člověk, který má na všechno dost času. Vážně občas děkuju za to, že jsou lidi kolem mě, který mě do něčeho taky dokopou. Pravdou ale je, že díky tehle tkzv. čekací a přesvědčovací době si člověk vše pořádně promyslí zjistí si dost informací a potom když změnu uskuteční může si být jistý, že udělal správně.
Stejně tak mi hodně dlouho trvalo než jsem se odhodlala stát se vegetariánkou. Nakonec jsem se před osmi měsíci pevně rozhodla a přestala jsem jíst maso. Jistě někomu to může připadat paradoxní, protože maso nejím z důvodu týrání a špatných podmínek pro zvířata ve velkochovech. Přitom jím vše ostatní mléko, vejce, sýry atd. a zvířata chovaná ve velkém pro vejce a mléko žijí ve stejně strašných podmínkach jako ta určena pro maso. To vysvětlím. Já jsem maso vždy jedla a když jsem ho jíst přestala měla jsem dost velké prolémy to vydržet, natož abych nejedla třeba vejce. A tak jsem se rozhodla začít s masem a postupem času možná přidat i ostatní.
Za to, že mi vegetariánství vydrželo jsem vděčná mamce. Zbytek mé rodiny maso jí a brácha dokonce nejí v podstatě nic jiného a tak musela mamka vařit vždy dvě jídla. Jedno masité a jedno bez masa. Za to jsem jí važně vděčná, protože si moc dobře neumim představit, že bych přišla domu po škole a začala si vyvařovat. Časy se ale mění a mění se i vládní reformy. Zkrátka vše se zdražuje, ale platy zůstávají stejné. To samozřejmě platí i pro mé rodiče. A tak i když nerada, musím přiznat, že mé vegetariánství přijde rodiče pěkně draze. A i když moje přesvědčení a rozhodnutí chápou a rádi by mě v něm dále podporovaly, není možné aby při toliká různých výdajích platili ještě navíc můj vlastní výmysl ,když to není nutné. Proto pravděpodobně mé vegetariánství vezme v dohledné době za své. Nicméně jsem vděčná za to, že mi rodiče mohou umožnit každodení dojíždění do školy, že mám ještě stále co jíst, že mám dostatek oblečení a vůbec mám v podstatě vše co si přeju. Protože si uvědomuju, že je spousta rodin které jsou ve velké finanční tísni a nemají peníze téměř na nic a těch rodin se součaným politickým systémem neustále přibývá. A k vegetariánství se můžu vrátit až se jednu odstěhuju.