Báseň

20. června 2009 v 19:52 | Milan Koch |  Básně
Do prdele s realitou

"Dej Bože aby dlouhé osamocení člověka bylo zrušeno"

V Zahradním městě
mezi bílými košilemi
panelových třešní
hledám tvé Ano
mezi polárkovými dorty
tvých zamrazených retů
nedaleko čokoládové továrny na pneumatiky
hledám tvůj stín
který není na prodej
mezi střapcatými skleničkami
nahého parku
dutých paží chci slyšet
tvé svolení
k velké souloži s realitou
Rabínský Veletopiči vyklepej
ve své pekelné kotelně
do žebratého topení
s tváří od uhlí
svou neprůhlednou vyrovnanost
zády ke knihám
noha na roštu
Veleknězi tajemna
nauč nás jnak myslet
v člověčím klidu
v hlubokém míru
nauč nás jinak jednat
ne s pocitem stroje
s touhou po automatizaci novorozeňat
sirotků lidskosti
kterým zmizela do nenávratna citlivost srdce
ruka na ruce
vystup mezi nás ze své bytosti
ztiš náš pitvající mechanismus
proměň modré nebe v modré nebe
zelenou louku v zelenou louku
požehnej člověku člověkem
Bezhlavá těla
z netečných barev
bílá v bílé
kdy už konečně přestane být člověk
cizincem mezi lidmi
Stále dobýváme
a rozvracíme své city
se štětcem před zrcadlem
kde vytrvale padá stín
svisle
a vítězně
Všeliká místa
kam vstoupila
noha naše
žádný proti nám
a nikdo s námi
Náš zpěv se již neobrací
k těm kteří kráčeli před námi
k těm kteří se snažili být lidmi ze svých
představ
k těm kteří trpěli a naříkali
skrčeně
v nekonečné trýzni koloběhů utrpení
dívajíce se vyděšeně do slunečních hodin
Říkám z tohoto místa touhy po strojích
z této pozice nakažení
od které směřujeme k jiné opičárně
že je třeba poslat tuto realitu do prdele
a Být
jen Být
ne nějakým něčím
ne močovou rourkou
ne filtrem od plynové masky
nebo stojatou vodou uprostřed vlnící se trávy
ale Být
samostatným
neosobním
ne prázdným čekajícím zástupem
ale uvolněnou řekou
odpadem nezkalenou
prázdnou a bez omezení
ne v přehradních nádržích schovávat svou sílu
ne v čase dělníků stojících opodál
v přívlastcích na regulovaných březích
nebo v posloupnosti strojů
žádný relativní svět
ale skutečnost
musíme chtít
musíme znovu
a znovuoběvovat skutečnost
a uchopit všechno nebo nic
být
být
být
být
a jít
vzhůru k Zenitu cest
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | 21. června 2009 v 14:26 | Reagovat

Jamajko, ty mě zkoušíš! Dalo mi fušku se prokousat až do konce, řekni mi, ty tomu rozumíš? Asi bych to měla číst pomalu a trochu zapojit mozek, jenže já chvátala, abych už to měla za sebou. To je pak těžký,viď!

2 Jamajka Jamajka | 21. června 2009 v 19:55 | Reagovat

[1]: Ahoj Jarko ,musím uznat že tahle báseň je trošku složitější.Sama jsem jí četla několikrát.Jasné ale je ,že autor je nešťastný ,poukazuje na automatizaci lidí,na to jak se díky téhle době ze spousty lidí stávají stroje.To co se mi na té básni líbí je že autor chce připomenout abychom zůstali sami sebou.  ;-)

3 Jarka Jarka | 21. června 2009 v 20:51 | Reagovat

Díky za výklad básně, ulevilo se mi, že můžu nechat hlavu v klídku! Mám nápad, příště to vem rovnou s výkladem! :-D

4 leminek02 leminek02 | Web | 5. července 2010 v 21:24 | Reagovat

aHOOJKY, Na mém blogu WWw.lemine02.blog.Cz je anketa o  nejkrásnější fotku Dakujem za návštevu za budou cí návštěvu páá Lee..♥♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama