Pauza

29. května 2012 v 20:36 | Jamajka
Po dlouhý době jsem se rozhodla vrátit se k blogu. Tak nějak sem neměla ani nápady ani náladu na svůj blog a psát něco jen proto abych něco napsala mi přišlo zbytečný a tak trochu nesmyslný. Za ten půl rok co jsem sem nepřidávala žádné články jsem prostě žila. Chodila jsem do školy, scházela se s přáteli, byla jsem doma s rodinou, četla knihy, malovla obrázky, koukala na televizi ale i chodila a rozcházela se s přítelem :-) . Hodně věcí se mi povedlo, pár věcí sem pokazila a některé jsem podělala tak, že už to snad víc ani nejde. Nicméně život jde dál a i já bych se tedy měla posunot kupředu. V poslední době mi připadalo, že jsem zamotaná v začarovanym kruhu plnym starostí, klamů možná i lží, plném beznaděje a smutku ve kterém se jen málokdy objeví světlá skulinka. Teď jsem ale vypadla z každodenní rutiny...minulý týden jsem nastoupila na praxi do domova seniorů. Nejprve jsem byla zmatená, nevyznala jsem se tam a nevěděla jsem co přesně dělat. Teď už jsem mnohem jistější. Už vím kde co je, už trošku znám i lidi kteří zde žijí a popravdě mi po tom šíleym půl roce tahle práce připadá tak nějak osvobozující. Nikdo mě tu nezná, nemůže mě tedy soudit nikdo z těch lidí nepatří do mý minulosti. Je uplně jedno jakej je můj život mimo zdi tohoto domova všechny mý starosti, problémy a tak dále zůstávají venku. A to samý platí i o lidech co zde bydlí. Co je komu po tom jací byli v životě než se dostali sem, kolik udělali chyb koli měli starostí. Prostě jsem tam pro ně, snažím se udělat vše tak aby byli co nejspokojenější a ti lidé mi mou snahu oplácejí úsměvem a vřelým díky. Nic nemusim řešit a ještě mám dobrej pocit, že dělám dobrou a skutečně užitečnou věc. Myslím že tahle práce je opravdu tím co chci dělat v budoucnosti, doufám že teď už vše pujde líp a že i tenhle blog přestanu zanedbávat a sem tam sem vložím i nějakej článek.

 

EKO - TERORISMUS...?!

3. prosince 2011 v 14:37 | Jamajka
Radikální ekologická hnutí nejsou již žádnou novinkou. Tyto organizace jsou většinou vytvořeny za účelem ochrany zvířat a životního prostředí před současným konzumním světem, který na životní prostředí nebere příliš velké ohledy, spíše na opak. Za dobu své existence si ekologické organizace vytvořily spoustu způsobů jak týraná zvířata chranit - ničení záznamů z vivisekčních laboratoří, osvobozování zvířat ze zajetí, žhářské útoky na vozidla i budovy organizací týrajících zvířata atd. = PŘÍMÁ AKCE V OBRANĚ PŘÍRODY.
Toho všeho si v USA začala všímat FBI a už v roce 2002 oficilně varovala před hrozbou eko - terorismu.

CO TO ALE VLASTNĚ EKO - TERORISMUS JE ?
Jde vlastně o celkem nově vytvořený termín = Násilí v zájmu ekologie. Objevil se v první polovině 20.stol v USA = použití ,,teroristických" metod za účelem ochrany životního prostředí či práv zvířat. Dříve se výraz používal ve spojení lidí či společností, co ve velkém ničili životní prostředí.
Hranice mezi eko - terorismem, prostým poškozováním cizího majetku a společensky akceptovatelnou mírou protestu jsou ovšem vnímány rozdílně.

Vraťme se tedy k FBI a eko - terorismu. Krátce na to co před ním FBI varovala společnost, se dvě radikální ekologické organizace Animal Libration Front (ALF) a Earth Libration Front (ELF) dostaly do čela seznamu teroristických hrozeb v USA, který spisuje FBI. ALF a ELF jsou stále aktivní - stovky jejich útoků ročně způsobují škody v milionech dolarů avšak FBI neeviduje ani jeden případ ublížení na zdraví či vraždy. Zajímavá informace, když si vezmeme, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších teroristických hrozeb.

ANIMAL LIBERATION FRONT
ALF je hnutí radikálních ochránců zvířat zabívajících se přímými akcemi, které mají za cíl zabránit nebo alespoň snížit týrání či zneužívání zvířat. Hnutí bylo založenno r. 1972 brity Ronniem Leem a Cliffem Godmanem a rychle se rozšířilo po světě.
Aktivisté se věnují osvobozování zvířat ze zařízení, kde dochází k zabíjení a zneužívání zvířet. Mimo jiné je také součástí akcí získávání fotografických a filmových svědectví o praktikách a způsobu zacházení se zvířaty. A způsobení hmotných či finančních ztrát těm, kteří zvířata zabíjejí, týrají nebo na nich vydělávají.
HLAVNÍM CÍLEM ALF je zachránit tolik životů, kolik je možné. ALF se zásadně vyhýbá jakémukoliv ublížení člověku či zvířeti.
  • více než 200 aktivistů Alf bylo uvězněno
  • několik stovek bylo odsouzeno k vysokým pokutám
  • mnozí byli perzekuováni
Právě proto jsou akce ALF ilegální a aktivisté pracují anonymně jako jednotlivci, maximálně v malých skupinkách.

EARTH FIRST !
Je radikální ekologická organizace, která se objevila r. 1979 ve Spojených státech jako jakási reakce na nespokojenost s výsledky prací ostatních ekologicikých organizací. Brzy se její myšlenky rozšířily po světě. Mezi taktiky pro ochranu životního prostředí EF jsou zahrnuty legální procesy a kampaně vedené ve spolupráci s ostatními skupinami, přes demonstraace, happeningy až po přímé akce proti majetku. Nikdy se však nedopouští žádného násilí na zvířatech ani na lidech.

Co myslíte vy, jsou tyto organizace vážně takovou teroristickou hrozbou pro společnost ? Nebo jsou jen znepříjemněním společností profitujících na týrání zvížat a trnem v oku státu, protože se jedná o nestátní tedy svobodně a samostatně fungující organizace ? Já se přikláním k té druhé verzi.

EKOLOGICKÉ ORGANIZACE V ČR ( Tyto organizace se od radikálnějších organizací jako ALF a ELF ,které jsou považovány za eko - teroristické, distancují )

GREENPEACE
Cílem je ochrana a zachování životního prostředí. Podle svých slov jsou organizací apolitickou a finančně nezávislou na vládách a korporačním světě.

Soustřeďuje se na :
  • vybíjení mláďat tuleňů pro kůži
  • lov velryb
  • problematika jaderných elektráren
  • ukládání radioaktivního odpadu do oceánů
  • kácení deštných pralesů
atd.

HNUTÍ DUHA
Česká nevládní organizace

Soustřeďuje se na :
  • ochranu životního prostředí a související legislativu
  • snaží se prosadit ekologická řešení, která by měla pomoci zajistit zdravější a čistější prostředí
  • jednání s úředníky a politiky
  • připravuje zákony
atd.

DĚTI ZEMĚ


Tento článek jsem napsala na základě informací sehnaných z různých internetových stránek, z článku z časopisu A-kontra a z toho co jsem sama věděla. Myšlenka tohoto článku je v tom, že se po celém světě děje spousta nespravedlností a špatností nejen na zvířatech a přírodě, ale i na lidech. A když proti těmto křivostem vystoupíte jste ihned označeni státem za nepřizpůsobivé a možná i za nebezpečné šílence. Proto lidé raději mlčí a nechávají vše ,tak jak je. Zvířata se sama hájit nedokáží a lidé se hájit raději nechtějí. Ale kdo se za nás postaví, když ne my sami ?

Vegetariánství aneb rána do rodinného rozpočtu

9. září 2011 v 16:38 | Jamajka
Vždy když se ve svém životě rozhodnu pro nějakou změnu, trvá opravdu dlouho než ji uskutečním. Většinou se jedná o změnu mého vzhledu protože názory ač se neustále trochu mění mám celkem utříděné a jasné. To proč všechny ty změny trvají tak dlouho má asi dva hlavní důvody. První je, že veškeré radikálnější změny co se týkají mého vzhledu musí projít přes mé rodiče a to často trvá několik měsíců i let. Samozřejmě bych mohla vše udělat bez jejich souhlasu, ale prvděpodobně by to znamenalo jen domácí dusnou atmosféru a pro mě možná i nějakýho zaracha. To jim radši budu neustále dokola opakovat veškeré důvody a případně výhody které ta změna má dokud je nepřesvědčím. Stejně tak to bylo s čírem i s Industrialem, který mám čerstvě v uchu. Druhou věcí, která všechny ty změny prodlužuje je, že jsem dost pohodlný a líný člověk, který má na všechno dost času. Vážně občas děkuju za to, že jsou lidi kolem mě, který mě do něčeho taky dokopou. Pravdou ale je, že díky tehle tkzv. čekací a přesvědčovací době si člověk vše pořádně promyslí zjistí si dost informací a potom když změnu uskuteční může si být jistý, že udělal správně.
Stejně tak mi hodně dlouho trvalo než jsem se odhodlala stát se vegetariánkou. Nakonec jsem se před osmi měsíci pevně rozhodla a přestala jsem jíst maso. Jistě někomu to může připadat paradoxní, protože maso nejím z důvodu týrání a špatných podmínek pro zvířata ve velkochovech. Přitom jím vše ostatní mléko, vejce, sýry atd. a zvířata chovaná ve velkém pro vejce a mléko žijí ve stejně strašných podmínkach jako ta určena pro maso. To vysvětlím. Já jsem maso vždy jedla a když jsem ho jíst přestala měla jsem dost velké prolémy to vydržet, natož abych nejedla třeba vejce. A tak jsem se rozhodla začít s masem a postupem času možná přidat i ostatní.
Za to, že mi vegetariánství vydrželo jsem vděčná mamce. Zbytek mé rodiny maso jí a brácha dokonce nejí v podstatě nic jiného a tak musela mamka vařit vždy dvě jídla. Jedno masité a jedno bez masa. Za to jsem jí važně vděčná, protože si moc dobře neumim představit, že bych přišla domu po škole a začala si vyvařovat. Časy se ale mění a mění se i vládní reformy. Zkrátka vše se zdražuje, ale platy zůstávají stejné. To samozřejmě platí i pro mé rodiče. A tak i když nerada, musím přiznat, že mé vegetariánství přijde rodiče pěkně draze. A i když moje přesvědčení a rozhodnutí chápou a rádi by mě v něm dále podporovaly, není možné aby při toliká různých výdajích platili ještě navíc můj vlastní výmysl ,když to není nutné. Proto pravděpodobně mé vegetariánství vezme v dohledné době za své. Nicméně jsem vděčná za to, že mi rodiče mohou umožnit každodení dojíždění do školy, že mám ještě stále co jíst, že mám dostatek oblečení a vůbec mám v podstatě vše co si přeju. Protože si uvědomuju, že je spousta rodin které jsou ve velké finanční tísni a nemají peníze téměř na nic a těch rodin se součaným politickým systémem neustále přibývá. A k vegetariánství se můžu vrátit až se jednu odstěhuju.



 


Samý nový věci, aneb Po vánocích

29. prosince 2010 v 11:35 | Jamajka



Samý nový věci-Kohout plaší smrt


Pořídím si nový lepší věci
pořídím si auto a pak dům
televizi na blbý kecy
z okna budu koukat k sousedům


Ref: Potom budem šťastný až do konce života
teda jestli do tý doby neumřem
/:kdyby se to stalo, dost by mě to vzalo
že u toho štěstí nebudem:/


Jenom nevim co si budu přát
až budu mít, co budu chtít
budu muset začít přemejšlet
co bych si měl, pořídit



Pořídím si novou lepší ženu
pořídím si děti jak se má
možná syna možná jenom dceru
budu přežívat den ze dne jak se dá



Ref: Potom...



Jenom nevim...



Ref: Potom...

A takhle vypadají kontejnery ,když po vánocích, lidi vybalí samý nový věci :


.


.


.


.


.

Na stěnách

26. prosince 2010 v 19:19 | Jamajka
Zdarec ,lidi, tak máme za sebou vánoce. To bylo rychlý, že ?
No ,ale já bych sem chtěla dát písničku od kapely Punk floid. Dostala jsem totiž jejich ,zatím poslední vydané ,CD s názvem" UNDERGROUND". A na tomhle CD je písnička, která mě opravdu oslovila ,píseň se jmenuje "Na stěnách" a podle mě opravdu stojí za zamyšlení:

Cítím že
Táhne nás to znovu tam
Tam do té noci
A já mám
Mám den ode dne větší strach
Z nápisů na stěnách
Zatím jen
Z nápisů na stěnách
Cítím jak
Obchází tu pomalu
Hrozba další noci
S pachutí křišťálu
Mám den ode dne větší strach
Z nápisů na stěnách
Zetím jen
Z nápisů na těnách.

Blbosti 3 - koledy

3. prosince 2010 v 7:55 | Jamajka







Rasismus aneb Já nejsem Rasista, ale ...

9. října 2010 v 21:46 | Jamajka
Sociální politika je politikou, která se prvotně soustřeďuje na člověka. Zaměřuje se na jeho vývoj a životní podmínky. A zabývá se sociálními právy člověka, které také sama určuje. Tohle je velice zkrácená verze toho, co máme v áčtyřkovém sešitě s velkým nedpisem Sociální politika.
Jak ale doopravdy funguje sociální politika v ČR ? To je otázka na kterou bych velice ráda znala odpověď. Podle všeho by jsme ke všem občanům měli přistupovat rovnoprávně, protože jsme civilizovaná společnost na úrovni a tedy si uvědomujeme, že odsuzování člověka podle barvy pleti nebo snad podle toho jak se obléká je velice povrchní a snad bych se opovážila nazvat to nevzdělaností toho, který se tak dopouští.
Problém ale je, že se tohoto odsuzování dopouští téměř každý druhý, koho znám. Všichni ale ví, že Rasismus je špatný. Tak je to zkrátka oficiálně dáno. A tady je, podle mého názoru, zakořeněná ta všemi dobře známá věta ,,Já v žádném případě nejsem Rasista, ale. . .".
Kdyby Rasismus byl povolená a neřešená záležitost nepochybuji, že třičtvrtě lidí, kteří tuto větu nyní běžně používají, by jí ze svého slovníku absolutně vynechali. Jistě by se rovnou pustili do toho, co obvykle následuje po spojce ,,ale". Není těžké domyslet si co se za spojkou ,,ale" většinou v této větě říká, ani to jak by to v ČR vypadalo, kdyby se Rasismus nijak neřešil a bral by se oficiálně ,tak jako kdyby na něj měl každý právo.
Nyní je otázkou jestli lidé, co tuto větu v současnosti používají jsou a nebo nejsou Rasisté. Podle mého názoru nejsou Rasisté ti, kteří dokáží brát v potaz jak to, že mezi lidmi s jinou barvou kůže nebo se nějak jinak lišícími obyvateli od většiny společností objevují lidé se sklonem k výtržnostem a k problémovosti, tak i lidé, kteří se naopak snaží s ostatními vycházet, nevyvolávat hádky a nějakým způsobem alespoň trochu zapadnout do společnosti. Myslím si, že když někdo ,,prezentuje" tento názor není špatné dodat, že stejně to funguje u většiny obyvatel v ČR. I zde se objevují slušní a spořádaní lidé stejně jako ti, co provozují nezákonnou nebo nespolečenskou činnost. Je snadné lidi odsoudit a zavrhnout, ale mnohem těžší se jim snažit porozumět a zastávat se nějaké menší takzvané ,,problémové" společnosti před tou většinovou předpokládaně společensky a sociálně vyspělou a bezproblémovou. Kdybych se tedy měla vyjádřit o lidech, co používají tu známou větu, tak bych nejspíše řekla, že většina z nich oním Rasistou ve skutečnosti je a touto větou se to snaží jen zakrýt. Aby nebyli za ty špatné. Nemusí to však platit o všech.
Další zásadní věcí, která jasně mluví o prohnilosti státu z pohledu Rasismu je, že spousta Rasistických podtextů se objevuje v řečnických projevech výše postavených osob státu. Či, čehož jsem sama byla svědkem, učitelky sociální politiky.
Jak si tedy člověk, který si teprve utváří svůj názor má udělat svůj vlastní nijak zásadně ovlivněný, když na něho Rasismus vykukuje ze všech možných faktorů. Opravdu... mě osobně děsí, že Rasismus a někdy vážně hnusný Rasismus se objevuje mezi čím dál tím víc mladými a někdy i malými dětmi. Ty to často slyší od svých rodičů, prarodičů, starších sourozenců, spolužáků a jiných možných zdrojů s kterýmmi přijdou do styku.
Jak se tedy mají ubránit nátlaku společnosti, kde mají hledat nějaké objektivní informace a názory ? Mají vůbec tak malé děti šanci najít svůj názor ať už se to týká Rasismu, či jiných otevřených společenských otázek?
Ráda bych se tady ještě pozastavila, tentokrát ale z pohledu Romských dětí. Jak se může cítit malé dítě, když vidí, že je kamarády odsuzováno a odstrkováno, když možná ještě ani neví proč. A když pak na to přijde, neumím si představit jak musí být těžké vyjít ven a denně čelit nevraživým pohledům jiných dětí i dospělých, občas si vyslechnout nějakou tu nadávku a hnusnou narážku na barvu pleti a sem tam schytat i ránu od nějakého malého Rasisty. Jak dlouho je tohle schopen člověk přehlížet a chovat se podle toho jak se sluší a patří ? Kdy asi člověku dojde trpělivost a naschvál začne dělat přesně to, za co je už předem odsuzován.
Klobouk dolu před těmi, kteří to vydrží až dokonce, třeba vystudují a dokáží si najít práci, založit rodinu a hrdě všem dokazovat, že i přes jejich nekončící nátlak, jsou spořádaná samostatně zabezpečená rodina bez sociálních příspěvků a peněžných podpor státu, která funguje na běžných společenských základech.
Škoda jen, že tyhle rodiny jsou Rasisty přehlíženy a stejně často musí čelit útlakům společnosti.




a

Černý obelisk

5. července 2010 v 21:19 | Jamajka
Ahoj lidičky dnes bych chtěla psát o knize ,kterou jsem nedávno přečetla ,a která na mě velmi zapůsobila. Ale jako první jsem uznala zavhodné napsat pár vět o autorovi. Knihu Černý obelisk a mnoho jíných ,věřím že stejně dobrých knih ,i když jsem je ještě nečetla napsal Erich Maria Remarque .
Erich Maria Remarque (vlastním jménem Erich Paul Remarque) se narodil 25. července 1898 v Locarnu. Byl to německý spisovatel takzvané Ztracené generace. Měl dva bratry a dvě sestry.
E.M.Remarque
Studoval na učitelském ústavu. V roce 1916 se rozhodl ve svých osmnácti letech jít bojovat v I.světové válce. Velmi brzy byl na západní frontě těžce zraněn a tak se na bitevní pole už nevrátil. Po návratu z války měl velké problémy se znovu začlenit do "normální "společnosti. Později pracoval jako učitel, automobilový závodník, obchodní cestující a jako redaktor. Remarque cestoval po Švícarsku, Balkáně, Itálii a Turecku. Oženil se ,avšak manželství trvalo jen sedm let. V roce 1931 emigroval do Švícarska. Někdy v té době byl nominován na Nobelovu cenu míru. Jako spisovateli se mu podařilo prosadit ,až knihou Na západní frontě klid. Po tom co se k moci dotali nacisté se dostal na index zakázaných autorů a roku 1938 byl zbaven německého občanství. Nacisté dokonce prohlásili ,že Erich Maria Remarque je doopravdy Paul Kramer ,žid který se nezúčastnil I.sv. války. Což samozřejmě znamená ,že jí nemůže popisovat. Označili ho za literárního zrádce a jeho knihy veřejně pálili. V roce 1939 emigroval do Ameriky a získal americké občanství. V té době jeho sestra umírá v koncentračním táboře. Roku 1956 se znovu oženil tentokrát s Paulette Goddart. 25.září 1970 umírá v Lozarnu na srdeční chorobu.
To by bylo asi vše o autorvi teď zpět k Černému obelisku. Ráda bych zde vždy napsala úryvek z knihy ,který mě zaujal a připsala bych svůj názor a nebo ho nechám jen tak protože mluví sám za sebe.
První ,co bych chtěla napsat z knihy je jakási předmluva autora. Myslím ,že tím že autor prožil obě světové války k předmluvě není co dodávat.

,,Nezlobte se ,že ntentokrát mluvím o starých časech. Ještě se nerozptýlil prach krve a prach poslední zkázy ,a na svět opět dopadá silné světlo apokalypsy. Laboratoře a továrny znovu pracují na plné obrátky ,aby udržely mír vynalézáním nových zbraní ,jimiž se dá vyhodit do povětří celá zeměkoule ,-
Světový mír! Nikdy se o něm tolik nemluvilo a nikdy se pro něj neudělalo méně než v naší době. Nikdy nebylo tolik falešných proroků, lží, smrti, zkázy a slz než v našem dvacátem století pokroku, techniky, civilizace, ,masové kultury a masového vraždění.-
Proto se nezlobte ,že se vracím do pohádkových let, kdy nad námi ještě vlála naděje jako vlajka a my věřili v tak podezřelé věci jako je lidskost, spravedlnost, snášenlivost - a také v to, že jedna světová válka musí stačit k poučení jedné generace.-"

Hlavní hrdina chodí navštěvovat dívku v psychiatrické léčebně trpící schyzofrenií. Kromě toho hraje nemocným při mších na klávesy. Tento úryvek se týka psychiatrické léčebny.

,,Boty klouzají nedupají. Tak zni kroky lidí ,jejichž myšlenky se toulají bůhvíkde."

V tomro citátu hlavní hrdina vzpomíná na válku v které bojoval.

,,Později za války, jsem viděl celé hromady mrtvých a hnulo to se mnou sotva víc, než kdybych byl na jatkách. Ale ne toho prvního jsem nikdy nezapoměl, jako se nezapomíná na nic, co bylo první. On byl smrt. A tatáž smrt se na mne někdy podívá z očí choromyslných, živoucí smrt skoro ještě nepochopitelnější a záhadnější než ta druhá tichá."

Rozhovr s dívkou trpící schyzofrenií. Tyto části knihý mě bavily nejvíc. Jsou zvláštně pochmurné a melancholické ,někdy však těžce deprasivní.

,,Ty něco hledáš Rudolfe?(hl. hrdina je Rudolf)
"Snad -jen kdybych věděl co!"
Nech to plavat ,Rudolfe. Člověk nikdy nic nenajde."
,,Věci. Všechno, co je za tebou. Všechno jen čeká, až se otočíš a pak to zmizí.(Isabela schyzofrenička)
Ach tak, říkám trochu trpce. Ale pro sebe jsem tady pořád. Ikdyž se otáčím jako blesk. A co ty jak je to s tebou?
Podívá se na mne nepřítomě a usměje se jako by mě neznala - Se mnou? Já tady přece vůbec nejsem!"

Zamyšlení Rudolfa.

Válka to změnila. Od roku 1914 žijeme útržky jednoho života a později útržky života druhého a třetího. Nepatří k sobě a my je ani nemůžeme spojit. Proto celkem dobře chápu Isabelu s jejími různými životy. Jenže ona je na tom skoro lépe než my, neboť žije-li jeden život, na všechny ostatní zapomene."

Toto je zajímavý citát. Hlavní hrdina se opět zamýšlí. Myslím ,že v tomto ciátu je opravdu hluboká myšlenka člověk se bojí více neznámého ,než toho co dokáže pojmenovat.

,,Dokonce i hrůza, ta černá opona před sebevraždou, má v jejich pořadači své místo, má své jméno i klasifikaci, a tak přestala být nebezpečnou. Pouze beze jmenné usmrcuje, nobo to, co svoje jméno přerostlo."

Další zamyšlení

,,To je zvláštní, myslím si, za války jsme všichni viděli tolik mrtvích a víme, že přes dva miliony nás tam padlo pro nic za nic. Proč se tu teď rozčilujeme, kvůlijedinému mrtvému, a proč jsme skoro zapomněli na ty dva milióny ? Ale snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika."
,,Proč v míru zabijeme nemocného psa, ale člověka necháme trpět! A pak jich povraždíme milióny ve zbytečných válkách."

Při tomto úryvku je hl.hrdina v hospodě se svými přáteli. V hospodě je také skupinka nacistů nutících všechny k povstání při stále se opakující hymně.

,,Pokaždé je slyšet ze všech stran ,,Vstát",neboť při tónech národní hymny se musí každý zdvihnout, zvláště když nám přinesla dva milióny mrtvých, prohranou válku a inflaci."

Zamyšlení

,,Pomoc !myslím si. Co jiného voláme, nahlas, neslyšitelně, neustále ?"

Isabela si povídá s hl. hrdinou

,,Ach Rudolfe, říká jako by mi to nebyla schopna vysvětlit. Jak se máme naučit zemřít, když se nedokážeme rozejít ?

Zamyšlení hl. hrdiny nad tím co nám zůstává po mrtvých

,,Koneckonců, co nemáme po mrtvích ? Zdědili jsme po nich řeč, zvyky, vědění, zoufalství-co všechno tedy po nich nemáme ? "

Tváříme se ,že vám splníme každé přání...

29. června 2010 v 12:09 | Jamajka
Ahoj lidičky, musim se vám pochlubit v pátek jsem oficiálně ukončila studium na základní škole.Měla jsem sice nejhorší vysvědčení za celých devět let (čtyři trojky) ,ale mám to za sebou.
V tomto článku bych se chtěla zabývat, tím jak se nás pokouší ovlivňovat a manipulovat námi obchodní centra.
Asi nejvíce známým manipulujícím prostředkem jsou televizní reklamy. Většina lidí je si tohoto ovlivňujícího zdroje vědoma avšak málokdo se mu ubrání.Z televizí se na nás krásným umělým úsměvem smějí mladé ,štíhlé dívky ,které nám předvádí různé rádoby zdravé produkty bez tuků a hlavně za úžasné ceny ,kterým se zkrátka nedá odolat.
Nyní se zkusme přenést do nákupního centra.Před každým větším obchodním domem vždy stojí dvě a více řad úžasných košíku ná kolečkách.Bezbraný zákazník automaticky vezme košík a jde nakupovat bez sebemenšího podezření.Avšak netuší ,že právě teď už je ovlivňován.Tyto nákupní jezdící košíky jsou totiž vyrobené záměrně tak velké ,aby nakupující měl dojem ,že jeho nákup je moc malý a tak přikupoval a přikupoval než bude nákup k poměru velikosti vozíku dostačující.Další věc je že košíky jsou schválně těžko ovladatelné a tak s nimi nakupující zákazník musí jezdit hezky pomalu ,aby měl šanci si prohlídnout veškéré zboží.
K tomu jsou také přizpůsobené uzoučké uličky ,kterými zákazník prochází.Za prvé jede pomalu a za druhé má všechno zboží tak blízko ,že snad ani není šance aby si prodávaného zboží nevšiml i když jde třeba jen pro pečivo.A to už jsme u další ná nás výborně vymyšlené věci.Všímli jste si ,že je pečivo vždy ve velkých obchodních domech umístěno vzadu ? Pečivo je jedno z nejvíce prodávaného zboží ,proto je v obchodních domech umístěno až v zadních prostorech ,aby byl zákazník nucen projít přes celý ochod a měl šanci vidět i jiné zboží.Tím pádem se zvyšuje šance že si něco koupí a to se majiteli obchodu velice líbí.
Další věcí je ,že zboží ,které se běžně kupuje je umístěno ve spodních regálech zato zboží ,které je nové neznámé a mohlo by zákazníka zaujmout je umístěno nahoře.Aby měl zákazník šanci si ho všimnout.Důkazem lidského konzumu je ,že výrobci zboží prodávaného v obchodech používají na výrobu spoustu zbytečných materiálů ,aby se nám zboží zalíbilo a my si ho koupili hlavně kvůli jeho vzhledu.Typickým příkladem je např. bonboniéra ,jen si všiměte v kolika různých obalech jsou bonbónky zabalené.A nakonec nás jako zákazníky úžasně matou výhodnými cenami a slevami.Kolikrát jste si všimli ,že u některého zboží je velká cedule s nápisem sleva a přitom výrobek stojí stejně jako před slevou.A nebo výrazné cedulky jen za 199.90,-. No řekněte nezní to skvěle ,hned máme pocit ,že zboží kupujeme výhodně téměř za stovku.
Nemáte taky trošku pocit ,že z nás dělají voly?





Váleční hrdinové...!?

24. května 2010 v 16:33 | Jamajka
Po dlouhé době jsem se rozhodla napsat nový článek. V tomto článku bych se ráda věnovala válečným hrdinům. A to konkrétně těm hrdinům ,kteří se nazývají generálové ,velitelé atd.,zkrátka těm kteří měli nějakou vůdčí pozici v armádě za války.
K tématu mě přivedl dokument ,který jsme si pouštěli ve škole při dějepisu. Dokument se věnoval
..
válečným hrdinům-generálům, kteří veleli osvobozujícím jednotkám za druhé světové války. Mě osobně trochu přišlo ,že se v dokumentu neopjevovaly jenom jejich záslužné činy ale i to jakým způsobem a za jakých obětí byly činy vykonány. Musím se přiznat ,že jsem byla z dokumentu celkem zhnusená. Hlavní hrdina ,velitel americké osvobozující jednotky,se od mala toužil stát generálem. Jeho otec ,děda a myslím že i praděda byli generály. Rozhodl se tedy jít na vojenskou akademii a stát se jím také. Evidentní bylo že jeho cílem nebylo bránit vlast a bojovat za dobrou věc ,ale stát se známým vojevůdcem . Když velel svým prvním mužům ,věnoval se při výcvicích vývoji agrese ve vojácích. Snažil se z nich udělat nesoucitné stroje na zabíjení ,plné agrese. Jeho cílem bylo ,aby muži pod jeho vedením šli do bitvy s chladnou hlavou ,schopností nemilosrdně zabít a zvítězit. Po každém ukončení bitvy ještě na bitevním poli předával svým mužům různá ocenění za statečnost. V dokumentu bylo vidět jak bez projevení sebemenší lidskosti prochází mezi padlými vojáky. Byla to obrana před realitou ,aby se psychicky nezhroutil ,nebo to je důkaz jak moc mu záleželo na jeho snu, stát se slavným generálem?
.K čemu jsem se tím ale chtěla dostat je to ,že do armády vešlo spousta růných lidí ,někteří tam šli pro nutnost ,protože si uvědomovali ,že je třeba bránit své ženy ,děti, matky ,otce ,prarodiče, přátelé a všechny nevinné bezbrané lidi ,kteří byli do války násilně zavlečeni. Jiní tam šli protože museli ,další to brali jako povinnost a ti poslední tam šli proto ,aby se předvedli ,aby dokázali světu jak jsou dobří a jak daleko to dotáhli ,kolik dokázali pozabíjet lidí.
Všichni vidí úspěchy těch slavných generálů ,ale kolik lidí nechali zabít zbytečně ,to nikdo neví. Často slyším jak se lidé baví o slavných vojevůdcích ,ale málokdy slyším jak se baví o konkrétním ,,obyčejným"vojákovi . Snad nikdy jsem neslyšela ,že by někdo chválil odvahu těch ,kteří se nedostali na nějakou vyšší pozici ,zato ale odbojovali všechny ty bitvy. Nikdy jsem neslyšela někoho říct, nějaké konkrétní jméno takového vojáka a zamyslet se nad tím ,jak se musel ten voják cítit ,když viděl umírat své kamarády a jak se musel cítit když poprvé střelil. Vzpomínky na obyčejné vojíny zůstávají v srdcích snad jen rodinám a jejich příbuzným.
Děsí mě ,že jedni dokáží jít zabíjet pro slávu ,když druzí trpí při každém výstřelu. Děsí mě ,že vůbec může dojít k takovému hromadnému vraždění ,které trvá tak šíleně dlouho a to vše kvuli jedinému člověku jehož jméno všicni znají - Adlof Hitler. Adolf Hitler dokázal zmanipulovat tisíce lidí k vraždění ,nenávisti a uctívání. Dokázal přesvědčit lidi ,aby mysleli zcela čenobíle. Děsí mě že jediný člověk dokázal objetovat a ovlivnit tolik lidí kvůli moci. A nejvíc mě děsí ,že se ti lidé ovlivnit nechali.
A dnešní doba? Nyní se lidé nechávají ovlivnit obyčejnými reklamami na mobilní telefony ,na levný internet na výhodnou pujčku. Myslíte ,že by se dokázli ubránit vlivu někoho kdo by jim úžasným způsobem nabídl novu alternativu tohoto světa? Ze které by se možná nakonec vyvinula třetí světová válka...?




Kam dál